Kdo poctivě pracuje, má mít doma klid

Vracíte se z noční, projdete sídlištěm a přejete si jediné – aby bylo klidno. Žádné rozbité lavičky, žádná parta, u které raději zrychlíte krok, žádný nepořádek u kontejnerů. Pořádek na sídlišti není o strachu, je o samozřejmém klidu po práci. Chceme strážníky, které je vidět tam a tehdy, kdy na nich záleží – ne jen na papíře. Kdo tady poctivě pracuje, má mít doma klid. To je celé.

Strážník, kterého vidíte, dělá půlku práce jen tím, že tam je.

Není o počtu hlídek v tabulce. Je o tom, jestli je někdo vidět tam a tehdy, kdy na něm doopravdy záleží.

Kdo se vrací z noční, nechce hrdinské zásahy. Chce projít sídlištěm bez toho, aby u nějaké party zrychlil krok. Klid po práci není moc chtít, je to samozřejmost, na kterou má právo každý, kdo tady poctivě dělá.

Rozbitá lavička, nepořádek u kontejnerů, temný kout. Každá taková drobnost bere kus důvěry, že to tu někdo hlídá. A důvěra se buduje pořádkem, ne prohlášeními.

Kdo tady poctivě pracuje, má mít doma klid. To je celé.